Minulý týden nezbyl čas na psaní blogu, ale tento týden to napravíme. Naše víkendové výlety už nejsou tak časté, ale přikládáme alespoň pár foteček z dnešního dne a naší procházky kolem Lake Monger v Glendalough. Na jedné jde vidět, jak nás naše spolubydlící Markéta dobře zásobuje dobrotami z hamburgrárny, kde pracuje.
Angličtina, tohle slovo nás teď pronásleduje denně a při jeho vyslovení se nám i v budoucnu určitě bude vybavovat plno vzpomínek, ať už kladných, které zatím naštěstí převažují, nebo záporných. Přechod z general English na vyšší úroveň je opravdu citelný. Není to žádná flákárna. Každý den se na mě valí nové a nové informace, a tak mívám dost často hlavu jako balón. Hned jsem byla vyvedena z omylu, že moje AJ je už celkem na dobré úrovni. I když v porovnání s Ondrovýma úkolama, kterých má denně několik listů, jsem na tom stále lépe.
Můj pětitýdenní kurz, který je cílený jako příprava na cambridgeské kurzy nebo IELTC, je náročný. Při porovnání s výukou ČJ na základní škole v ČR, se právě nacházím někde v 8. nebo 9. třídě, kdy už musím umět všechny základy a s jazykem se pracuje z jiných hledisek. Učí se všechny možné výjimky, věta hlavní a vedlejší, plno spojek a dalších fíglů, které je třeba znát právě např. na FCE nebo IELTC. Kromě toho procvičování všech časů dohromady je celkem masakr.
Moje výuka je rozdělená tak, že dopoledne mám gramatiku, reading, vocabulary and writing a dvakrát týdně odpoledne mám speaking a listening. Jediná nevýhoda celého kurzu je, že už tolik nemluvíme jako na general English. V části speaking musíme hlavně diskutovat ve skupinách o obrázku nebo o názorech na konkrétní problémy. Což je u některých témat, např. životní prostředí, nezáživné a náročné na slovíčka. Tento tip speakingu čeká i Ondry na zkoušce z FCE a to už 3. března. Člověk nejen, že musí rychle přemýšlet a vymyslet nějaký názor a přeložit ho, ale hlavně musí i používat plno frázových sloves, různých spojek, předložek a vzájemně ve dvojicích diskutovat.
Perličkou pro zasmání je, že Ondra a další Čech a Slovenka, kterou má ve třídě naučili Itala pár frází v ČJ a ve slovenštině. Samozřejmě to nejsou jenom slušné fráze. A tak nejen Ital, ale hlavně my ostatní, při jeho výslovnosti českých slovíček, se řežeme smíchy. Je to fakt sranda slyšet cizince mluvit lámavou češtinou, ještě když některé slova opravdu zdůrazňuje tak, jak se to má (hlavně ty sprostá, které umí vyslovit nejlépe).
Minulý víkend v neděli jsme se vyrazili schladit do oceánu na Cottesloe beach. Cesta tam byla plná 
překvapení. Pár zastávek od pláže byl nějaký Valentine´s festival, a tak davy hlavně mladých lidí jeli s námi v přeplněném a velmi hlučném vlaku. Plno z nich, hlavně teenagerů, mělo zajímavé módní výstřelky. A tak jsme se kolikrát dobře bavili. Na pláži bylo krásně, jako vždy, je to báječná relaxace. Vykoupali jsme se v solené vodě, kterou jsem si poprvé i nechtěně ochutnala. Cestou domů jsme se stavili na tržišti v Subiacu a koupili si do zásoby zeleninu a ovoce. Tyhle trhy jsou úžasné nejen v tom, že je zde všechno skoro o polovinu levnější než v obchodech, ale každý si zde může koupit, na co má právě chuť. Kromě exotických druhů je zde k dostání i koření, čerstvé bylinky, mango, hrozny, švestky, meruňky, broskve, hrušky, melouny, jahody, banány.. prostě kolikrát ani nevíme, co všechno koupit, kolik tam toho je na výběr. Náš největší favorit, hlavně můj, je místní mango, které je sladké a měkké. To je bašta! Sv. Valentýna jsme oslavili šampaňským a sledováním českého filmu Kolja s anglickými titulkami.
překvapení. Pár zastávek od pláže byl nějaký Valentine´s festival, a tak davy hlavně mladých lidí jeli s námi v přeplněném a velmi hlučném vlaku. Plno z nich, hlavně teenagerů, mělo zajímavé módní výstřelky. A tak jsme se kolikrát dobře bavili. Na pláži bylo krásně, jako vždy, je to báječná relaxace. Vykoupali jsme se v solené vodě, kterou jsem si poprvé i nechtěně ochutnala. Cestou domů jsme se stavili na tržišti v Subiacu a koupili si do zásoby zeleninu a ovoce. Tyhle trhy jsou úžasné nejen v tom, že je zde všechno skoro o polovinu levnější než v obchodech, ale každý si zde může koupit, na co má právě chuť. Kromě exotických druhů je zde k dostání i koření, čerstvé bylinky, mango, hrozny, švestky, meruňky, broskve, hrušky, melouny, jahody, banány.. prostě kolikrát ani nevíme, co všechno koupit, kolik tam toho je na výběr. Náš největší favorit, hlavně můj, je místní mango, které je sladké a měkké. To je bašta! Sv. Valentýna jsme oslavili šampaňským a sledováním českého filmu Kolja s anglickými titulkami.
Tento týden začaly zimní olympijské hry ve Vancouveru, a tak prostřednictvím internetu sledujeme jejich dění. Kromě zlaté medaile Sablíkové jsme měli největší radost i z vítězství našich hokejistů nad Slovenskem. Celým Kaplanem se při úterním odpoledním vyučování šířili zprávy o stavu hokeje. Není divu, když na škole kromě (naštěstí jen pár) Čechů máme i kamarádku ze Slovenska, která celé dopoledne ostatním národnostem vesele roztrubovala, že hrajeme proti sobě a že SVK určitě vyhraje. Uf, ještě že nevyhráli, kdo by to pak měl poslouchat.
V úterý jsme zažili ještě další překvapení. Když jsme se vrátili skoro kolem 5 hodiny odpolední ze školy domů, nevěřili jsme vlastním očím. Plný byt lidí a plno věcí rozložených po celém prostoru. Kromě našich spolubydlících tu byl i Pat a Mat, jak Ondra nazval majitele bytu s tatínkem v důchodovém věku. Přijeli dodělat lišty kolem dřevěné podlahy a malovat obývák. To bylo panečku veselo. Tolik lidí a tolik zmatku a věcí všude jsme už dlouho neviděli. Naštěstí to trvalo jen dva dny a teď už je vše na svém místě a obývák září čistou bílou barvou.
Víkend už se pomalu zase blíží ke svému konci a únor také. Příští týden očekáváme návštěvu z ČR, na kterou se moc těšíme. Pomalu také začínáme odpočítávat poslední tři týdny školy do prázdnin a našeho prvního cestování. A také do Ondrovy FCE zkoušky, která bude poslední tečkou před prázdninami.
