Our great time in Perth

Foto: South Perth, Double Lucky Bar, Sushi a balik

Tož je to tady… Konečně jsem se odhodlali napsat něco nového. Takže, nebojte ještě žijeme. Možná se ptáte co nového, tak tedy…

S příchodem prvního června jsem přivítali australskou zimu. Naštěstí, zatím to není, jak ta naše a řekl bych, že i lepší než aktuální české jaro. Teploty kolem dvaceti stupňů, sem tam pod mrakem, ale déšť jen tak zlehka a občas. Doufám, že tento stav vydrží, co nejdéle.

Jelikož je Peťula holka šikovná a uklízí u Češky, která má malé děti, tak nám domluvila, pro nás Čechy netypickou, dobrovolnou práci na dětském dnu místní české komunity. Takže jsme se blbě usmívali na místní české caparty a nutili je, aby dělali úkoly stanovené vedoucí tohoto spolku. Já  jsem šéfoval nějakým kuželkám a Peťula měla na starosti házení koulí do nějaké zdi. Peťula mi ukázala děti dvou maminek, u kterých uklízí.

Jelikož chodíme do kurzu otevřeného, tak nám někdo každý týden končí a jiný začíná. Příští týden do třídy přibude další Český pár. Ach jo. Co nás ale trápí více, jsou naší spolužáci, kteří už na naší škole skončili. Člověk se s nimi seznámí, zažije pěkné chvíle, a pak je zase ztratí. No alespoň máme, kde přespat, když budeme cestovat jednou po světě. V dvou posledních týdnech nás opustili kamarádi z Korei, Švýcarska, Brazílie a Thajska. Jeden z nich, charismatický a neobyčejný Nuno z Thajska, uspořádal party v jednom baru na rozloučenou. Ještě tu noc brzo ráno, co byla party, odlétal domů. Držíme mu palce a doufám, že se situace v Thajsku trošku zklidní.

Každopádně občas s naší třídou chodíme na poslední hodinu na team building party do místní hospůdky, takže jsme měli tu čest ochutnat další místní piva. Já jsem si zamiloval Little Creatures, které voní po lískovém oříšku. Dále jsem vyzkoušel Beez Neez, který chutná podobně jako Kvasar z Černé hory, akorát není  tak silný. Naposledy jsem si objednal Hoegaarden, ale ten mě teda moc nezaujal. Ale nemyslete si, že tady jen chlastáme. Stále chodíme poctivě do školy a užíváme posledních dnů jako studenti. Jedna naše Koreika občas nosí do školy nějaké dobroty. Naposledy sushi vlastní výroby, tak jsme se prokecli, že bychom to také rádi zkusili vyrobit, takže se nám dobrovolně nabídla, že nám donose to černé “cosi”, do kterého se to balí. Je to prý nějaká řasa, či co. Výrobu sushi jsme zvládli a bylo to celkem dobré a kupodivu i výživné. Však se můžete přesvědčit na fotkách. Co jinak pozitivního se událo? Na den dětí, tedy 1.6. nám došel balík z ČR, kde jsem měl od našich dárky k narozeninám a taťka samozřejmě neopomněl přibalit spoustu dalších věcí, hlavně dobrot, které plánujeme sníst na našem cestování. Super je také, že přiložil DVD o Praze a České republice ve všech možných světových jazycích. Neváhali jsem a pár kamarádů je již majitelem této inspirace na dovolenou.

Když jsem na té dovolené, tak již máme naplánovanou dovolenou v Austrálii, kdy chceme jet na sever WA a pak možná až do Darwinu, ale to se ještě uvidí. Každopádně již máme objednané auto - Ford Falcon (auto na odkazu je trošku staré, není to úplně ten model). Teď jen doufáme, aby se nic nepokazilo a dobře jsme dojeli. Naše cestování zahájíme 20. 6. a auto máme půjčené do 24. 7. Takže nám už zbývají poslední dva týdny v Perthu, před naším dobrodružstvím.

Jelikož šéfová, tedy Peťula rozhodla, že nemám být lenošný a napsat ještě nějaký konec, tak bych tady asi měl uvést, že v pondělí je v Perthu nějaký státní svátek. Abych pravdu řekl, nějak moc netuším co slaví, ale každopádně máme v pondělí volno, a pak poslední čtyři oficiální dny školy, který si ještě protáhneme o další tři dny následující týden díky katastrofální bouřce, po které jsme měli zavřenou školu.