Tak už utekly dva měsíce od našeho příjezdu do Perthu. Utíká to jako voda! Máme se dobře, zvykly jsme si 
maximálně a už nás nic neudivuje tolik, jako na začátku našeho pobytu. Akorát nás tu pěkně štvou místní zaměstnavatelé, kteří si pořád vymýšlí nějaké blbosti, co všechno musí mít člověk, který chce umývat aspoň blbé nádobí nebo uklízet. Ach jo, je to neuvěřitelné. Každopádně Ondra obešel autopůjčovny, já hotely, rozdáváme životopisy a doufáme, že je hned nehází do skartovačky a aspoň někdo se ozve. Jen tak se nedáme a chodíme pořád dál a dál, od baráku k baráku a snad se štěstí unaví a něco se urodí.
maximálně a už nás nic neudivuje tolik, jako na začátku našeho pobytu. Akorát nás tu pěkně štvou místní zaměstnavatelé, kteří si pořád vymýšlí nějaké blbosti, co všechno musí mít člověk, který chce umývat aspoň blbé nádobí nebo uklízet. Ach jo, je to neuvěřitelné. Každopádně Ondra obešel autopůjčovny, já hotely, rozdáváme životopisy a doufáme, že je hned nehází do skartovačky a aspoň někdo se ozve. Jen tak se nedáme a chodíme pořád dál a dál, od baráku k baráku a snad se štěstí unaví a něco se urodí.
Tento pátek byla škola zavřená (malovalo se) a všechny třídy měli Spring Festival v Kings Parku. Každá třída měla trička ve stejné barvě a své jméno. 
Moje třída se jmenovala Red Cat (což je místní free autobus, který jezdí po městě) a měli jsme červené trička. Ondrova třída měla zelená trička a jmenovali se Shrek. Učitelé pro nás připravili celkem deset různých her, např. házení koulí, skákání v pytlu, nošení vajíčka na lžičce, házená v sedě, trefit se do branky s Australským balónem, který není kulatý, criket, podlézání tyčky v rytmu hudby, oblékání si věcí na čas apod. Bylo to zábavné a vydařené odpoledne. Sluníčko konečně za celý týden pořádně vylezlo a dávalo nám zabrat. Než byly zahájené hry, tak učitelé ugrilovali párky, které byly společně s pečivem zdarma pro všechny. Bylo vidět, že jak jde o jídlo zdarma, tak jsou na tom všechny národy stejně. Nejen my, ale i Korejci a další národy si chodili přidávat. A překvapivě bylo párků pořád dost a dost. Škola asi nešetřila. Po obědě byly zahájené hry, kdy mezi sebou vždy bojovali dvě třídy. Vítězové dostali šampaňské a další cenou byly lízátka. Moje třída vyhrála jen čtyři hry a Ondrova tři. Předtím jsme měli dojednáno s učitelem, že pokud vyhrajeme, tak celý týden nebudou úkoly, ale bohužel se nám to nepodařilo. Tak uvidíme, jestli přitvrdí v úkolech nebo ne. Vystavili jsme zatím jenom pár fotek. Zbytek průběžně dodáme příští týden, až získáme další fotky od spolužáků. I když jsme měli tyto hry od 11 do 15 hodin, byly jsme po všem utahaní a zralí akorát do postele.
Moje třída se jmenovala Red Cat (což je místní free autobus, který jezdí po městě) a měli jsme červené trička. Ondrova třída měla zelená trička a jmenovali se Shrek. Učitelé pro nás připravili celkem deset různých her, např. házení koulí, skákání v pytlu, nošení vajíčka na lžičce, házená v sedě, trefit se do branky s Australským balónem, který není kulatý, criket, podlézání tyčky v rytmu hudby, oblékání si věcí na čas apod. Bylo to zábavné a vydařené odpoledne. Sluníčko konečně za celý týden pořádně vylezlo a dávalo nám zabrat. Než byly zahájené hry, tak učitelé ugrilovali párky, které byly společně s pečivem zdarma pro všechny. Bylo vidět, že jak jde o jídlo zdarma, tak jsou na tom všechny národy stejně. Nejen my, ale i Korejci a další národy si chodili přidávat. A překvapivě bylo párků pořád dost a dost. Škola asi nešetřila. Po obědě byly zahájené hry, kdy mezi sebou vždy bojovali dvě třídy. Vítězové dostali šampaňské a další cenou byly lízátka. Moje třída vyhrála jen čtyři hry a Ondrova tři. Předtím jsme měli dojednáno s učitelem, že pokud vyhrajeme, tak celý týden nebudou úkoly, ale bohužel se nám to nepodařilo. Tak uvidíme, jestli přitvrdí v úkolech nebo ne. Vystavili jsme zatím jenom pár fotek. Zbytek průběžně dodáme příští týden, až získáme další fotky od spolužáků. I když jsme měli tyto hry od 11 do 15 hodin, byly jsme po všem utahaní a zralí akorát do postele.
Počasí celý tento týden není moc slunečné. Stále je tu jaro, i když v pondělí a v úterý bylo pod mrakem a
deštivo. Dnes pofukoval celkem studený větřík, ale přesto nás to neodradilo a podnikli jsme výlet za objevením Mandurahu. Jeli jsme sem vlakem necelou hodinku a místním free busem jsme se dostali do centra města. Bylo tu spoustu kanálů, kolem kterých byly samé luxusní domy a všude samé lodičky. Byl tu božský klid. Rozhodně je tahle odlehlá část Perthu ideální k bydlení pro rodiny. Byly jsme si omrknout, jak to tady vypadá ve dne. Na Vánoce máme v plánu se sem vydat znovu a na lodičce se za tmy projet osvícenými kanály. Hodně to tu připomínalo Benátky, i když tam jsme nikdy nebyly. Byl to příjemný výlet. Viděli jsme další pelikány, další zajímavé akční sochy a poznali další část Perthu. Navštívili jsme i místní informace pro turisty a nabrali si dalších plno letáčků s tipy na výlety – už abychom je mohli realizovat. Prošli jsme si místní přístav, kolem kterého je plno hotelů, restaurací a obchůdků pro turisty. Došli jsme i k jedné z pláží, kde byl nádherný písek. Naštěstí tu nebyly žádné mušle, tak nás to aspoň nelákalo sbírat další poklady oceánu.
deštivo. Dnes pofukoval celkem studený větřík, ale přesto nás to neodradilo a podnikli jsme výlet za objevením Mandurahu. Jeli jsme sem vlakem necelou hodinku a místním free busem jsme se dostali do centra města. Bylo tu spoustu kanálů, kolem kterých byly samé luxusní domy a všude samé lodičky. Byl tu božský klid. Rozhodně je tahle odlehlá část Perthu ideální k bydlení pro rodiny. Byly jsme si omrknout, jak to tady vypadá ve dne. Na Vánoce máme v plánu se sem vydat znovu a na lodičce se za tmy projet osvícenými kanály. Hodně to tu připomínalo Benátky, i když tam jsme nikdy nebyly. Byl to příjemný výlet. Viděli jsme další pelikány, další zajímavé akční sochy a poznali další část Perthu. Navštívili jsme i místní informace pro turisty a nabrali si dalších plno letáčků s tipy na výlety – už abychom je mohli realizovat. Prošli jsme si místní přístav, kolem kterého je plno hotelů, restaurací a obchůdků pro turisty. Došli jsme i k jedné z pláží, kde byl nádherný písek. Naštěstí tu nebyly žádné mušle, tak nás to aspoň nelákalo sbírat další poklady oceánu.
V neděli plánujeme místo obědu jít dělat BBQ (grilování) do parku a odpoledne vyrazit na trhy (ovoce, zelenina) do Subiaca. Uvidíme, co tam bude za zázraky. Snad to bude stát za to.
Jo a ještě jsme zapomněli dodat, že máme nový nábytek. Tedy konkrétně nové postele s docela dobrým roštem. Nebojte, ty původní jsme nerozbily, ale prostě se tu jeden večer objevil majitel s novými a mi se samozřejmě nebránili. Jen pro upřesnění jsou to postele z Ikei. No a ještě máme z minulého týdne nové křesla a stoleček, takže už ten náš pokojík máme pomalu jako apartmán v hotelu.
Žádné komentáře:
Okomentovat