Máme se dobře a neztrácíme iluze o štěstí

Foto: Spring

Tak je tu zase neděle a čas shrnout celý minulý týden. Čím začít, asi nejprve školou. Peťula má za sebou první týden s novými učiteli a spolužáky a je maximálně spokojená. Je poznat, že ve vyšším levelu už se neučí tolik nové gramatiky a nových věcí, spíše se hodně mluví o všech možných tématech a “dopilovávají “ se mezery a opravují chybky. I se spolužáky se dá více bavit, protože to jsou většinou ti, kteří mluvit umějí a nemají tak hroznou výslovnost, jak tomu bylo v nižších úrovních. Vstávat na ráno se sice moc nechce, ale je to lepší než mít školu až odpoledne. Protože když třikrát týdně končíte ve 12 hodin, tak pak máte plno času do večera udělat spoustu věcí a užívat si třeba slunného počasí na pláži nebo pracovat.

Bohužel toho slunného počasí tento týden bylo hodně málo. Dva dny bylo tak škaredě, že jsme museli vytáhnout zpátky rifle a mikiny. Dva dny tu pršelo, často spíše lilo a foukal neskutečně silný vítr, skoro jako hurikán. Když tu prší, tak to není jako u nás – rovně, ale prší tu spíše ze stran, takže šance na promoknutí jsou opravdu veliké. Naštěstí od pátku se počasí vylepšilo a už tu máme zase kolem 24 stupňů a slunečno a počasí na příští týden slibuje opět vysoké teploty od 27 do 32 stupňů. Takže se zase zapotíme.

Určitě všichni čekají, jak nám to vyšlo s prací. Bohužel to tady není jednoduché a i když to vypadá na první pohled růžově, není to vždy tak. Peťula byla v pondělí v restauraci, kdy měla “trial”. Ujala se jí manažerka restaurace, která ji v rychlosti vysvětlila kde co je a pak tam měla dvacet minut pobíhat. I když z toho měla dobrý pocit a žádný průser neudělala, po dvaceti minutách ji bylo řečeno, že nemají čas ji všechno ukazovat a nepočítají s ní do budoucna. Což bylo velké zklamání. Ale musí se to překousnout a jít dál a obcházet další restaurace, kterých tu je hodně. Není to “závidihodná” situace a pokaždé se cítíme hodně blbě, i když už toho máme za sebou hodně. Musíme doufat, že snad někde řeknou i něco jiného, než my zavoláme – což ještě nikdo neudělal. Snad se štěstí unaví a vyjde to, co nejdříve.

Hlavní je, že aspoň Ondra vydělává peníze a už nám za čtyři dny vydělal skoro na 14 denní nájem. Není to sice lehká práce a nadře se, ale aspoň že zatím něco je a časem se snad najde něco lepšího. Pracuje podle toho, jak se domluví s majitelem. Tento týden byl úterý, pátek a celý víkend. Pomáhá se stavbou rodinného domku, kde se přistavují místnosti. Tento týden vozil barvy, trubky a další potřebné věci a maloval.

Tento víkend jsme nepodnikli žádný velký výlet. Fotky fotila akorát Peťula z její včerejší procházky v našem oblíbeném parku. Jako v Brně, tak i v Perthu mají vánoční stromeček na náměstí, ale tady je bohužel jenom umělý a symbolický. Všude panuje velké vánoční utrácení. My jsme naštěstí tohohle blázince ušetřeni.

Je to neskutečné, ale čeká nás už poslední listopadový víkend a do prázdnin nám zbývají už jen tři týdny. A jaké jsou naše plány na prázdniny? Sice si chceme užít sluníčka a radovánek na pláži a vyzkoušet třeba šnorchlování (když jsme zadarmo získali šnorchly), ale hlavním cílem je co nejvíce pracovat (snad bude kde) a vydělat penízky.