Silvestr and After party

Foto: Silvestr, After_party, Mettams Beach

Tak už je to tady. Konec dalšího roku a začátek nového, doufejme, že úspěšného roku před námi.  Samozřejmě my v Austrálii jsme napřed oproti Evropě, a tak jsme Nový rok slavili o sedm hodin dříve než v Česku. Ale vše pěkně postupně. A jaký byl vlastně plán? Velmi jednoduchý, nejdříve BBQ u místního jezera a poté Silvestrovská party v našem bytě. Akce byla samozřejmě mezinárodní. Tedy ne zase tolik. Na seznamu pozvaných byli Češi, Slovenka a dvě vysmáté Korejky z mé třídy.

Poslední den starého roku jsme zahájili návštěvou supermarketu ve městě, kde bylo potřeba nakoupit nějaké to jídlo na BBQ a pozdější party. Ještě že už máme v centru vychytaný jeden obchod, který není tolik navštěvovaný, jinak bych byl asi z nakupování opět nervózní, jak se znám. Jedna perlička. Rozhodli jsme se poprvé vyzkoušet samoobslužné pokladny. Ty fungují tak, že přijdete se svým nákupem k pokladně bez obsluhy a sami si pípete kódy. Tento systém je tak důmyslný, že jsem tu pokladnu minimálně třikrát zavařil a museli jsme přivolat obsluhu, abychom mohli pokračovat v pípání kódu. No prostě informatik ze zemědělky v akci. Samozřejmě, já za to nemohu, že je to takový krám. Zajímavé třeba je, že ovoce a zeleninu si zde vážíte a vybíráte také sami. To by v Česku absolutně nemohlo fungovat, protože my Češi jsme od přírody šikovný národ a už vidím praxi, že si koupíte například dražší rajčata, ale na pokladně si vyberete ty levnější. Určitě by se přišlo i na další fígle. Ale celý proces snímání a placení zboží je natáčen na kameru. Jak víme z marketingu, jedná se o obchod budoucnosti.

Takže jídlo máme nakoupeno, úspěšně doneseno na základnu do našeho skromného bytu, ale něco nám tu chybí. Copak to asi bude? No přeci nějaký ten alkohol. Tak rychle jen odložíme nákup a utíkáme do nejbližšího Liquer shopu nakoupit nějaký ty piva. Po cestě probíhá ještě vášnivá diskuze o tom, kolik toho nakoupíme. Jak to dopadlo? Dobře! Koupili jsme dvě bedny levnějších piv a jednu bednu dražších. Jen na upřesněnou jedna bedna má 24, takže jsme celkem měli 72 piv pro 9 lidí, což se nám zdálo jako optimální počet. Mimochodem jedno pivo není půl litr, ale o něco více než třetinka. Nakonec byli vybrány dvě aussie značky – Tooheys Extra Dry a Pure Blonde a jedna mexická – Corona. Stačilo už  zaplatit a hurá domů, což znamenalo asi půl kilometrovou procházku. Nakupovat jsme byl já, Peťula a naše spolubydlící. Takže každý dostal jednu krabici a vesele jsme upalovali domů. Chudáka Peťulu z toho boleli ruce ještě dva dny. Pak už jen nastal drobný problém doma – jak to vše naskládat do ledničky. Peťula a Markéta (spolubydlící) se postarali o přípravu občerstvení. Mimo jiné i o česnekovou pomazánku, která byla opravdu poctivá, protože v ní bylo hooodně česneku.

To už se ale přiblížila šestá hodina večerní a my jsme upalovali na Glendalough Station, kde jsme měli sraz s ostatními. Odtud směr park a hurá na grilování. Zde moje slabé nervy opět tiše trpěli, protože byl velmi silný vítr a olej pod hamburgery tak pěkně prskal, že jsem byl po grilování pěkně kropenatý od oleje. Jak zapadalo sluníčko, tak se i celkem ochladilo a my jsme raději prchli do tepla našeho bytu, kde mohla silvestrovská párty začít.

Je vidět, že tu angličtinu poctivě studujeme, protože nám ta konverzace šla velmi pěkně. Nebo to bylo možná přibývajícími promilemi alkoholu v krvi. Jeden Čech donesl i meruňkovici a korejské kamarádky neodolali a ochutnali. To ale nevěděli do čeho jdou. Myslím, že jim to řádně protáhlo trubky a na českou vodu jen tak nezapomenou. Samotná půlnoc se přiblížila až nečekaně rychle, že jsme málem ani nestihli najít a otevřít šampaňské. Když jsme vyšli před byt, abychom vypálili naše oblíbené prskavky, tak kupodivu venku bylo ticho. Nikdo neodpaloval rachejtle a další pyrotechniku. Nikdo si venku nepřipíjel. Takže jsme museli vypadat před bytem jako pořádní exoti. Ale to nám nevadilo. Po půlnoci jsme si již jen udělali drobnou diskotéku, první opilí začali odpadávat a většina šla spát o půl třetí ráno.

Novoroční probuzení bylo pro mnohé velmi náročné. Naštěstí nikdo neměl zažívací potíže a nemusel jít v noci faxovat na záchod. Ráno po společné snídani ve formě švédských stolů nás opustila většina hostů. Při pohledu do ledničky jsme zjistili, že ještě máme spoustu alkoholu, takže co nás mohlo lepšího napadnout, než že ho musíme dopít, a tak jsme rozjeli vlastně takovou malou after party, kde jsme si zahráli Člověče nezlob se, které mi nadělil místní Santa Peťula. Poté jsme zvládli dva České filmy, abychom zavzpomínali na domov a tak nějak jsme se propili do střízliva. Začalih jsme nejdříve nevinně dopíjet pivo, poté padlo šampaňské a několik lahvinek vína. Z malé after party se stala celodenní akce – skoro od deseti do deseti do večera.

V sobotu jsme již měli soukromý program a vydali jsme se podívat na další pláž, která se nachází cca půl hoďky z našeho bytu, což tady není žádná vzdálenost. Pláž byla úchvatná a voda nádherně průzračná. Chvíli jsme se čvachtali a poté jsme si udělali asi dvou možná tří kilometrovou procházku po pláži. Jak jsme šli, tak oceán postupně měnil barvu a byl více rozbouřeny, protože jsme šli ze závětrné pláže do otevřené, kterou milují především surfaři. Pláž, na které jsme zakempili byla velice podobná jako na Penguin islandu, tj. hodně korálových útesů, pobřeží lemující skaliska, méně vody a skoro žádné vlny. Takže ideální na snorkelling. Byla to příjemná procházka s nádherným výhledem na měnící se oceán a pobřeží.

Po návratu jsme společně připravovali novoroční večeří. Domácí hranolky a něco jako kuřecí steaky. Přes značné svízele se to  nakonec docela povedlo. K tomu jsme si dali ještě šampaňské – Svatého Ondřeje, jak jinak. No a od pondělí nás čeká snad poslední půl rok ve škole. Mě začíná FCE kurz, tak mi držte palce a Peťula pokračujte v intermediate, tak ji držte palce taky, ať se nám daří. Takže ořezat tužky a hurá do školy oprašovat a zlepšovat znalosti v angličtině.