Z města Katherine nás čekala dlouhá cesta k hranici mezi Západní Australií (WA) a Severním Teritoriem (NT). Protože před týdnem, kdy jsme tudy jeli směrem k Darwinu, k severu, tak pršelo, chtěli jsme náš rest napravit a vyfotit si tu krásnou krajinu kolem nás. Hlavně v oblasti Victoria River, což je pouze benzínka, která dostala název podle protékající řeky a také kopečky a kouzelná krajina v oblasti George NP, který se nachází podél dálnice.
Tentokráte jsme na hranici WA a NT byli kontrolováni, jestli nevyvážíme do WA ovoce, zeleninu, med a další zakázané věci. Je to kontrolováno hlavně z důvodu, že v NT je daleko více různého hmyzu a škůdců, kteří ve WA nejsou. Rozdíl jsme poznali na vlastní kůži.
Hned za hranicí jsme z dálnice odbočili na Lake Argyle. Po cestě k jezeru mě Ondra několikrát zastavoval, abych mohla ty krásné skály pěkně nasvícené sluncem vyfotit. Byla to pastva pro oči, hodně se nám tady líbilo. Ani samotné jezero nezklamalo, spíše naopak. Byli jsme překvapení, protože to bylo první velké jezero plné vody. Dokonce zde byla uměle vybudována přehrada. Až blížící se západ slunce nás uvedl zpět do reality a my jsme v šeru dojeli do Kununury a pak dalších 20 km k našemu nocovišti.
Další den ráno, jsme vstávali už kolem 6 hodiny ranní, protože nás čekala dlouhá cesta před Broome, kam jsme dojeli v pátek ráno. A že jsme opravdu hodně cestovali dosvědčuje i O
ndrův rekord, kdy najel za jeden den 900 km. Samozřejmě, že jsem se v Broome těšila na velbloudy, kteří nám poprvé nevyšli. Proto jsme hned po příjezdu do tohoto oblíbeného turistického města zavítali na Cable Beach a objednali si půlhodinovou jízdu na velbloudech, která se uskutečnila odpoledne před západem slunce. Před tímto zážitkem, jsme díky pěknému počasí mohli prozkoumat oblast Gantheaume point a Anastasia´s pool. Z obou dvou přírodních úkazů jsme byli nadšení, hlavně pro kouzelné barvy, písek, který v sáčku vypadal jako červená mletá paprika nebo kameny poseté mušličkami. Mě se tady moc líbilo, ale Ondrovi jsem stále nestačila. Ten prozkoumal snad každý kámen a skaliska podél oceánu. Bohužel zde bylo plno vody, oceán byl nečekaně rozbouřený, a tak plno kamenů bylo pod vodou. Krásné odpoledne jsme zakončili koupáním na Cable beach, kde jsme naposledy řádili ve vlnách. Trošku jsme měli obavy, jestli jízdy na velbloudech se opravdu uskuteční, protože přístupová cesta na druhou stranu pláže byla celkem pod vodou. Už jsme si říkali, že to není možné, že nám ti velbloudi nejsou přáni. Ale vše dopadlo dobře.
ndrův rekord, kdy najel za jeden den 900 km. Samozřejmě, že jsem se v Broome těšila na velbloudy, kteří nám poprvé nevyšli. Proto jsme hned po příjezdu do tohoto oblíbeného turistického města zavítali na Cable Beach a objednali si půlhodinovou jízdu na velbloudech, která se uskutečnila odpoledne před západem slunce. Před tímto zážitkem, jsme díky pěknému počasí mohli prozkoumat oblast Gantheaume point a Anastasia´s pool. Z obou dvou přírodních úkazů jsme byli nadšení, hlavně pro kouzelné barvy, písek, který v sáčku vypadal jako červená mletá paprika nebo kameny poseté mušličkami. Mě se tady moc líbilo, ale Ondrovi jsem stále nestačila. Ten prozkoumal snad každý kámen a skaliska podél oceánu. Bohužel zde bylo plno vody, oceán byl nečekaně rozbouřený, a tak plno kamenů bylo pod vodou. Krásné odpoledne jsme zakončili koupáním na Cable beach, kde jsme naposledy řádili ve vlnách. Trošku jsme měli obavy, jestli jízdy na velbloudech se opravdu uskuteční, protože přístupová cesta na druhou stranu pláže byla celkem pod vodou. Už jsme si říkali, že to není možné, že nám ti velbloudi nejsou přáni. Ale vše dopadlo dobře.
Všichni se dopravili na pláž, a tak jsme si mohli pohladit v písku klečící velbloudy, kteří byli z parna unavení a moc se jim nechtělo. Proto když jim dvojice lidí vlezla “na hrb” a oni se museli zvednout a postavit se na 
nohy, tak dávali najevo, že se jim to nelíbí. Ale pohladit se nechali. Půl hodiny jsme si užívali pohled z velbloudího hřbetu na pláž, kde se chýlilo k západu slunce. Jak jsme se od ochotného mladíka původně z Anglie dozvěděli, náš velbloud byl 24 letý původem z Jižní Austrálie. Protože jsme toho opravdu hodně viděli, zažili a hlavně velbloudi byli hodně fotogeničtí, tak jsme nafotili asi nejvíce fotek za den za celé naše cestování, tj. neuvěřitelně přes 1000 fotek plus pár videí.
nohy, tak dávali najevo, že se jim to nelíbí. Ale pohladit se nechali. Půl hodiny jsme si užívali pohled z velbloudího hřbetu na pláž, kde se chýlilo k západu slunce. Jak jsme se od ochotného mladíka původně z Anglie dozvěděli, náš velbloud byl 24 letý původem z Jižní Austrálie. Protože jsme toho opravdu hodně viděli, zažili a hlavně velbloudi byli hodně fotogeničtí, tak jsme nafotili asi nejvíce fotek za den za celé naše cestování, tj. neuvěřitelně přes 1000 fotek plus pár videí.
A jak jinak zakončit krásně strávený den? Výjimečně koštovačkou čtyř australských piv nepiv. V Broome jsme trávili dopoledne i dalšího dne a znovu se vydali na Gantheaume point. Oceán se uklidnil, vody bylo méně, a tak Ondra mohl vesele prozkoumávat další část, která byla předešlý den pod hladinou oceánu. Sice zde bylo plno kaluží nebo bláta, ale to mému mineralogovi nebo geologovi nevadilo. Tento den se nám podařilo téměř překonat 570 km vzdálenost mezi Broome a Port Hedland. Nocoviště před Port Hedlandem nemělo chybu, západ i východ slunce (sice ne nad oceánem), byly perfektní.
Ráno jsme nevěřícně kroutili hlavou nad běžkyní, kterou jsme míjeli na místní dálnici, a úspěšně jsme
dorazili do Port Hedland. Protože byla neděle, vše bylo zavřené a jinak rušné těžební město, bylo klidné jak na vesnici. Sluníčko se nám také schovávalo pod mraky, a tak z plánovaného koupání na pláži sešlo kvůli počasí a také kvůli pláži, která nás moc nelákala. A tak jsme navštívili pouze přístav, pak supermarket a udělali si BBQ i s dezertem u parčíku poblíž pláže. Pojali jsme odpoledne jako odpočinkové, rozložili si deku pod palmami, zahráli si člověče nezlob se a trávili nášup jídla. Hlavně jsme zde měli opět signál a mohli jsme řešit ubytování v Perthu, které jsme stále neměli potvrzené. A tak nám trošku naši cestovatelskou pohodu narušovala myšlenka, kde složíme hlavy, až budeme zpět v Perthu. A že se to blížilo, když jsme končili předposlední týden plánovaného cestování.
dorazili do Port Hedland. Protože byla neděle, vše bylo zavřené a jinak rušné těžební město, bylo klidné jak na vesnici. Sluníčko se nám také schovávalo pod mraky, a tak z plánovaného koupání na pláži sešlo kvůli počasí a také kvůli pláži, která nás moc nelákala. A tak jsme navštívili pouze přístav, pak supermarket a udělali si BBQ i s dezertem u parčíku poblíž pláže. Pojali jsme odpoledne jako odpočinkové, rozložili si deku pod palmami, zahráli si člověče nezlob se a trávili nášup jídla. Hlavně jsme zde měli opět signál a mohli jsme řešit ubytování v Perthu, které jsme stále neměli potvrzené. A tak nám trošku naši cestovatelskou pohodu narušovala myšlenka, kde složíme hlavy, až budeme zpět v Perthu. A že se to blížilo, když jsme končili předposlední týden plánovaného cestování.
Žádné komentáře:
Okomentovat